Zmiňuje významný rod Larischů, jeden z nejbohatších šlechtických rodů, který se zapsal do dějin Těšínského knížectví i Slezska. Na Hlavní tehdy působili nejbohatší obchodníci – byla zde Prochaskova tiskárna, vystavěná v letech 1886—1888, obchodník Moritz Fasal, dvorní c. a k. dodavatel likérů, jehož produktům dala tvář v reklamě i Emma Destinová. Působili tady lékárníci Karel Turek a lékárník Antonín Novotný. Od roku 1887 stála budova dnešního Muzea Těšínska. Podchod k nádraží, tzv. Demelloch, vznikl v 90. letech 19. století. Představit si Český Těšín po vzniku první republiky není tak jednoduché. Na české straně města bylo nádraží, škola, kostel a budova plynárny. A Hlavní třída, kolem které začalo vyrůstat nové město se všemi potřebnými úřady, institucemi a službami. Právě v té době vyrostly na Hlavní další významné stavby, třeba filiálka Centrální banky německých spořitelen, dnešní ČSOB, v letech 1929—1930.

Další ikona města – kavárna Avion – otevřela v roce 1933 a stala se centrem společenských setkání. Osud kavárny a její majitelky kavárny Rosalie Wiesnerové fatálně poznamenala válka. Té a příběhu rodiny Huppertových, kteří měli dům na Hlavní, se věnuje Arnold Zweig v knize Soutěskou k Svobodě. U Avionu mimo jiné najdete Stolperstein, (kámen, o který se má zakopnout) – dlažební kostku s mosazným povrchem zasazenou do chodníku jako připomínku Židů zavražděných ve druhé světové válce (popř. obětí holokaustu). Hlavní třída skrývá stovky dalších zajímavých příběhů – třeba fenomén celních budek, umístěných na obou stranách Olše od 20. let s rozdělením Těšína mezi Polsko a Československo. Zatímco celní budky mizí, most Družby spojuje a tramvaj, už jen jako výstavní exponát, se na Hlavní možná zase vrátí a lidé budou po Hlavní třídě dál korzovat.